Právní poradna

Za hmotnou nouzi je z hlediska zákona považován stav, kdy svobodná matka nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami tak, aby byly uspokojeny základní životní potřeby. Mezi dávky v rámci hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Plná kompetence pro rozhodování a vyplácení dávek přísluší Úřadu práce. Za podstatný pokles příjmu se považuje zejména: ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci nebo ukončení výplaty rodičovského příspěvku. Abyste měla nárok na hmotnou nouzi, musíte mít opravdu nedostatečné finance, nesmíte mít majetek, který byste mohla prodat, ale ani pohledávky, které by mohly být vymáhány. Druhou podmínkou je vaše snaha peníze vydělat s cílem vyřešit tíživou životní situaci. Z druhého úhlu pohledu dávky nejsou vypláceny tomu, kdo je nezaměstnaný, nepodniká nebo není evidován na úřadu práce. V posledním bodě ale pozor, protože pokud jste vedená na úřadu práce a v minulosti jste odmítla nabídnutou práci, je to považováno za další věc, pro kterou je uznání hmotné nouze odmítáno. Příspěvek na živobytí Je posuzován individuálně. Obecně platí, že pokud se snažíte neúspěšně sehnat práci a po zaplacení nákladů na bydlení vám nezbývá více, než je životní minimum, máte nárok o tuto dávku požádat. Pozor nicméně na to, že náklady na bydlení musí být odůvodněné: Zcela určitě mezi ně nepatří splátka na hypotéku nebo předražený nájem. K žádosti o příspěvek na živobytí je nutné přiložit doklady o vašich příjmech za poslední tři měsíce, potvrzení o zdravotním stavu, prohlášení o sociálních a majetkových poměrech, případně rozhodnutí o výživném. Cílem příspěvku je doplnit příjmy domácnosti na částku živobytí. Částka živobytí se odvíjí od výše existenčního a životního minima, ale stanoví se zároveň individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb. Živobytí osoby tak ovlivňuje více kritérií, zejména: – jedná se o nezaopatřené dítě? – může si žadatelka zvýšit příjem vlastní prací? Má snahu? – vykonává dobrovolnické nebo veřejné služby? – potřebuje žadatelka nebo dítě nákladné dietní stravování? – jak dlouho je ve stavu hmotné nouze? Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu – více informací o něm si přečtěte ZDE. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit. Příspěvek na živobytí je jedna z dávek, jejíž případné vyplacení je ovlivněno i skutečností, zda samotná žadatelka nedluží na výživném. To se sice samoživitelek vesměs netýká, ale pro doplnění uvádíme: Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí pouze částku existenčního minima (případně zvýšenou z důvodu dietního stravování). „Trestnými body“ je i to, pokud jde o žadatelku, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovně-právní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu. Částka živobytí pak pro ni činí pouze částku existenčního minima (případně zvýšenou z důvodu dietního stravování). Ve stejné výši se v případě nároku dočká dávky i osoba, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc. Formulář žádosti o příspěvek na živobytí ZDE. Doplatek na bydlení  Je možné o něj žádat v situaci, pokud vaše příjmy spolu s příspěvkem na bydlení nestačí na náklady na živobytí. Doplatek, resp. jeho výplata, je časově omezený, a to dobou 7 let během posledních 10 roků. K žádosti na doplatek na bydlení musíte doložit doklad o vašich příjmech za poslední 3 měsíce (uvádí se i příspěvek na živobytí) a v případě zdravotních problémů potvrzení o zdravotním stavu. Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, aby matka s dítětem měla alespoň na odůvodněné náklady na bydlení. Odůvodněné náklady na bydlení jsou obdobné jako při započítávání nákladů pro účely příspěvku na bydlení, jak je rozepsáno v článku ZDE. NEPŘEHLÉDNĚTE: Příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jsou dvě rozdílné dávky! Při posuzování nároku na tuto dávku se přihlíží ke skutečným příjmům rodiny a již přiděleným dávkám. Vyplácí se měsíčně. Ostatní společně posuzované osoby se uvádějí podle § 2 a § 8 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, tedy: Uvádějí se všechny osoby, které s žadatelem společně užívají byt (obývaný prostor) na adrese skutečného pobytu. Manžela/manželku a nezletilé nezaopatřené děti žadatele a ostatních společně posuzovaných osob se uvádějí i tehdy, jestliže s oprávněnou osobou společně byt (obývaný prostor) neužívají – to se týká především těch maminek, které pečují sice o dítě samy, ale stále ještě nebyly úředně rozvedeny. Nicméně úřad požaduje vypsat i další osoby, které užívají byt (obývaný prostor), i když nejsou společně posuzovanými osobami. Formulář žádosti ZDE. Důležité – než se někam přestěhujete: Od května 2017 potřebují lidé na ubytovnách souhlas obce k poskytnutí doplatku na bydlení (konkrétně v dlouhodobých ubytovacích zařízeních s provozními řády schválenými podle zákona č. 252/2014 Sb.). Úřad práce jej vyžaduje písemně a v rámci každé žádosti o doplatek na bydlení zvlášť. Pokud obec žádost o příspěvek na bydlení zamítne, měla by s takovou osobou zahájit komplexní sociální práci, aby se dotyčný či dotyčná neocitli bez střechy nad hlavou. Obce by měly mít pro takové případy alternativu v podobě azylových domů a podobně, ne všude tomu tak ale je. V některých obcích určili přímo takzvané „bezdoplatkové zóny“, kde není souhlas poskytován nikomu. Jde většinou o takzvané sociálně vyloučené lokality, kde již obce nechtějí tento typ bydlení podporovat. Mimořádná okamžitá pomoc Mimořádná okamžitá pomoc – je určena pro situace, kterými jsou ohrožení zdraví, živelné pohromy, nedostatek financí pro zařízení dokaldů, pořízení základního vybavení domácnosti, školní platby a podobně. Podrobnosti k těmto konkrétním situacím v souvislosti s touto dávkou se dozvíte v rozsáhlém samostatném článku ZDE. Formulář žádosti je ZDE.

Nejjednodušší forma rozvodu manželství je na základě vzájemné dohody partnerů a podle nového občanského zákoníku se v takovém případě jedná o nesporný rozvod. Pro jeho výkon musí být dodrženy všechny následující podmínky: – manželství trvá alespoň jeden rok – manželé spolu minimálně šest měsíců nežijí – dohodli se na úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil – dohodli se na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu. Mezi dokumenty, které je nutné soudu doručit v případě nesporného rozvodu, patří: • Návrh na rozvod manželství • Smlouva manželů (s úředně ověřenými podpisy) o úpravě vzájemných majetkových vztahů na dobu po rozvodu, práva a povinnosti společného bydlení a také případná vyživovací povinnost. Pro tyto dokumenty není žádný předepsaný tiskopis. Sepsat si je můžete sama, potažmo spolu s manželem. Pouze je potřeba, aby obsahovaly všechny potřebné náležitosti, které stanovuje Občanský zákoník. Dohoda o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu, musí mít úředně ověřené podpisy. Rozvedená manželka může mít za určitých okolností právo na vyživovací povinnost ze strany bývalého manžela. Toto lze už zahrnout do dohody (nebo odbytné) nebo se výživného následně může manželka domáhat i po rozvodu. Sporný rozvod V případě, že není možné podat návrh na rozvod na základě dohody manželů, jedná se o rozvod sporný, který je časově náročnější. Princip spočívá v tom, že jeden z manželů podá návrh na rozvod – on je tedy žalobce (či žalobkyně). Druhý je v pozici toho, kdo s ním nesouhlasí, tedy návrhu odporuje – on je odpůrce (či odpůrkyně). Soud v takovém případě zkoumá příčiny rozpadu manželství s označením viníka manželského rozvratu a svolává jednání. V návrhu na rozvod v případě sporného rozvodu je nutné uvést: • Označení účastníků (kdo rozvod navrhuje a kdo mu odporuje). • Popis příčin rozvratu manželství a uvedení důvodů, pro které je manželství neudržitelné. • Podrobný popis celé situace s patřičným odůvodněním. • Návrh soudu rozvést manželství. V neposlední řadě nezapomeňte, že žádost o rozvod se podává na okresním soudu podle posledního společného bydliště manželů (nemusí se shodovat s trvalým pobytem). Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se platí samostatný poplatek – podle hodnoty movitých a nemovitých věcí. Nejdříve děti Zahájení soudního řízení o rozvodu nezačne dříve, dokud nebude vyřešena budoucnost dětí, tedy nejdříve musíte mít v ruce soudní rozhodnutí (rozsudek) o úpravě poměrů nezletilých dětí pro porozvodovou dobu (o úpravě výchovy a výživy a úpravě práv a povinností rodičů k dětem). Váš návrh samozřejmě může obsahovat i návrh úpravy poměrů pro dobu do rozvodu. Soud pak určí výživné zpětně a rodič, který k tomu bude povinný, bude muset nedoplatek na výživném uhradit. Pokud se s druhým rodičem dokážete domluvit, můžete podat přímo Návrh na schválení dohody rodičů o úpravě poměru nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Spolu s ním musíte pochopitelně dodat i samotnou Dohodu rodičů o úpravě poměru nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Návrh i Dohodu stačí vlastnoručně podepsat, nemusí jít o úředně ověřený podpis. Dodejte vše ve dvou vyhotoveních. V praxi lze podat oba návrhy (na rozvod a na úpravu poměrů dítěte) současně, nicméně soud první rozhodne o dětech, a až teprve poté o rozvodu manželství. Také myslete na to, že návrh ve věci dítěte, pokud jej nebudete podávat společně s návrhem na rozvod, se podává u soudu dle místa trvalého pobytu dítěte. . Proti rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne doručení. To platí u rozsudků ve věci rozvodu manželství i ve věci úpravy poměrů nezletilého dítěte. Podat lze také komplexní Návrh otce (matky) na úpravu výchovy a výživy před i po rozvodu, s návrhem na vydání předběžného opatření. Předběžná opatření ve věcech dětí jsou kapitolou sama o sobě. Právě svobodná matka, která není v bezproblémovém vztahu s otcem dítěte, by měla tento právní instrument využít, aby se kvůli vleklosti soudních řízení nedostala do finančních potíží. Návrh na předběžné opatření můžete ve věcech jako je hrazení výživného na dítě i na vás jako matku či manželku v době rozvodu nebo těhotenství, ve věcech péče o dítě, kvůli ochraně před domácím násilím, přístupu na společný rodinný účet a podobně. V návrhu musíte popsat, proč je řešení vaší situace neodkladné a opravdu je nutné jej řešit okamžitě. Soudce pak rozhodne o návrhu bezodkladně, nejdéle do 7 dnů. S pomocí se sepsáním návrhu se obraťte na sociální pracovnici na OSPOD (odbor sociálně-právní ochrany dětí) na vašem obecním úřadě. Pomůže vám to například tehdy, že sice máte rozsudek o výživném, ale otec dítěte se odvolal, takže jej nedostáváte třeba již několik měsíců, což vás a dítě přivádí do nouze. Předběžným opatřením se můžete domoci toho, že soudce otci nařídil, aby prozatímně přispíval na výživu dítěte určitou částkou. Poplatky Žádost o rozvod je nutné vybavit kolkem ve výši 2 000 korun, v opačném případě soud vyzve žadatele k zaplacení tohoto správního poplatku bankovním převodem. Podání návrhu na rozvod manželství sice zpoplatněno je, ale všechny rodinné záležitosti, které jinak budete řešit v zájmu dětí, jsou od poplatků osvobozené. Tedy například v případě návrhu na svěření dítěte do péče, na zvýšení výživného, na návrh výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy (výživné), na zbavení rodičovské odpovědnosti otce k nezletilému dítěti a podobně. Vzor žádosti o rozvod ZDE. Mimochodem – soud nemá povinnost vás rozvést. Občanský zákoník počítá i s tím, že v životě mohou nastat okolnosti, kdy to například není v zájmu dítěte nebo jednoho z manželů, a manželství nerozvede. 

Soud může svěřit dítě do péče jednoho rodiče, do střídavé péče nebo do společné péče. Matky většinou žádají o svěření od své výlučné péče, naopak nejméně častou je společná péče. Pokud potřebujete sepsat návrh na svěření dítěte do vaší péče, tak je nutné vědět následující: Případnou součinnost vám můžou dát i sociální pracovnice oddělení péče o děti v místě trvalého bydliště vašeho dítěte. Návrh žádosti o svěření dítěte do péče ke stažení Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, pokud není zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte. Co vše soud posuzuje? Soud bere v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale i k dalším osobám v jeho životě. Na prvním místě je zájem dítěte, ne rodičů. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména: Soud vezme vždy v úvahu také další aspekty: Součástí rozhodnutí o svěření do péče je také stanovení vyživovací povinnosti.

Střídavá péče je možná většinou na základě dohody obou rodičů, kdy jsou smírčí cestou dohodnuty nejen finanční nároky, ale především četnost, s jakou se budou oba rodiče ve výchově střídat. V praxi to bývá jeden až dva týdny, u starších dětí ale třeba i po měsíci, nicméně by měla primárně odpovídat věku dítěte, dále vzdálenosti mezi bydlišti obou rodičů, ale i času, které dítě potřebuje k tomu, aby si zvyklo na změnu prostředí. V případech dětí se školní docházkou jsou odborníky doporučovány delší intervaly, naopak u menších dětí kratší, u dětí mladších 1,5 roku střídavá péče doporučována není vůbec. Předmětem dohody je i upravení péče o dítě v době prázdnin nebo svátků. Z hlediska zákona střídavou péči upravuje nový občanský zákoník, podle kterého v případě rozvodu manželství soud určí, jak bude každý z rodičů o dítě pečovat. Základní informace, jak se určuje svěření do péče, najdete v našem článku Návrh na svěření dítěte do péče. Pokud to vyžaduje zájem dítěte, může soud rozhodnout odlišně od dohody obou rodičů. Soud při svém rozhodnutí bere v úvahu vztah dítěte nejen k rodičům, ale i k jeho sourozencům nebo prarodičům. Dítě pak může být svěřeno do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče nebo do společné péče, v případě zájmu dítěte může být svěřeno do péče i jiné osoby než rodiče. Je nutné zdůraznit, že případný nesouhlas jednoho rodiče nemůže zabránit tomu, aby se o dítě nemohl starat i druhý rodič. Návrh na střídavou péči se podává u okresního soudu, kde má dítě trvalé bydliště a návrh by měl obsahovat popis navrhujícího rodiče, dítěte, druhého rodiče, vzájemné vztahy a především odůvodnění, proč chcete mít dítě ve střídavé péči s tím, že je nutné prokázat, že budete schopni se o dítě postarat a zabezpečit jeho potřeby finanční i výchovné. Názory na střídavou péči se různí, v každém případě platí, že není vhodná pro každé dítě. Střídavá péče by měla být ze strany soudu nařizována pouze na základě společné vůli rodičů. Nejhorší je varianta, když je střídavá péče používána jako nástroj pomsty rodičů a jejich boje o dítě. Takže pokud není schopnost vzájemné komunikace a dohody na základních věcech (styl výchovy, způsob pobytu dítěte u druhého rodiče, rozdělení nákladů na péči, respektování rozhodnutí druhého), střídavá péče není na místě. Pokud není ve střídavé péči rozpor a souhlasí všechny strany, mohl by stačit jednoduchý návrh na střídavou výchovu, který je uveden ZDE. 

Přídavek na dítě je základní a dlouhodobou dávkou, kterou stát poskytuje rodinám s dětmi, aby jim pomohl pokrýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Pokud přemýšlíte, jestli požádat o přídavek na dítě, tak vězte, že má na něj nárok nezaopatřené dítě v tom případě, kdy rozhodný příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí nebyl vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny.  Přídavek na dítě je vyplácen ve třech výších podle věku dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmů rodiny. Pro jistotu zdůrazníme: Rozhodné období, tedy období, za které se nárok posuzuje, nejsou 3 po sobě jdoucí měsíce, ale předchozí kalendářní čtvrtletí. Kalendářní čtvrtletí jsou v každém roce čtyři, a to tato: leden – březen, duben – červen, červenec – září a říjen – prosinec. Jak zjistíte, jaké je vaše životní minimum?  Pro vás jako dospělého člověka (první osobu) v domácnosti to je 3 860 korun, u dítěte do 6 let 1 970 korun, od 6 do 15 let 2 420 korun a u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let 2 770 korun. Více v našem článku “Jak vypočítat životní minimum”. Částku, která se týká Vašeho konkrétního případu, následně vynásobíte 2,7. A jaká je výše přídavku na dítě?  Přídavek se vyplácí ve 3 výších, které jsou ohraničeny konkrétním věkem dítěte: • u věkové hranice dítěte do 6 let – 500,- • u dítěte od 6 do 15 let – 610,- • u dítěte od 15 do 26 let – 700,-.  Formuláře Žádost o přídavek na dítě https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-pridavek-na-dite

Ne všichni rodiče samoživitelé mají povědomí o tom, že původně stanovené výživné není povinně stálé pro celé určené období, ale že je možné za jistých okolností požádat o jeho zvýšení. Obecně změnu či zvýšení výživného na dítě je možné žádost vždy, pokud dojde ke změně poměrů v rodině, a to jak na straně dítěte, tak na straně povinného rodiče (tj. rodiče platícího výživné), nebo na obou stranách. Rozhodnutí o zvýšení výživného přísluší vždy rozhodnutí soudu, který zmiňované změny poměrů v rodině zkoumá. Typickou situací, kdy je možné žádat o zvýšení výživného, je nástup dítěte do mateřské, základní či střední školy. Dále jsou to situace související se změnou mimoškolních zájmových aktivit dítěte, na jejichž úhradě se musí podílet oba rodiče, nebo také zdravotní stav dítěte ve smyslu chronického onemocnění či určitého zdravotního postižení, které vyžadují více péče a prostředků na jejich zvládnutí. Na straně rodiče jsou důvodem pro změnu výživného změny v majetkových poměrech a příjmech, kdy nejsou zohledňovány pouze samotné příjmy, ale jeho celková finanční a majetková situace a životní úroveň, ale i to, zda má schopnosti si příjem zvyšovat. Vzor žádosti na zvýšení výživného zde: Návrh na zvýšení výživného Výživné pro dítě lze přiznat (rovněž tedy snížit či zvýšit) i zpětně, a to nejdéle za dobu tří let zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Ale dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, pokud by dítě před uplynutím měsíce zemřelo. 

Přinášíme souhrn podmínek, které je potřeba dodržet při žádosti o změnu příjmení nezletilého dítěte.  Otec se změnou příjmení SOUHLASÍ V případě, že se změnou otec dítěte souhlasí, jedná se o jednoduchý administrativní úkon na matrice ve správním obvodu, kde je žadatel hlášen k trvalému pobytu. (V případě nezletilého dítěte jde o jeho trvalý pobyt). O jednoduchý úkon jde v případě, že měníte příjmení dítěte na své příjmení. Nemůžete jen tak žádat změnu na nahodilé příjmení, například na příjmení svého nového přítele a podobně. V takovém případě vás matrikářka nejspíše poučí, že byste si svého partnera pro tyto účely měla vzít za manžela a pak jsou dvě cesty: a) on může požádat o osvojení dítěte své manželky (se souhlasem biologického otce) – tím pak dítě vždy automaticky získává příjmení po osvojiteli b) změna příjmení na nové příjmení matky, tedy podle nového manžela, ale bez osvojení (opět se souhlasem biologického otce) Pro žádost o změnu příjmení neexistuje předepsaný formulář. Můžete ji sepsat sama s tím, že musí obsahovat některé povinné údaje, případně použít vzor – některé obecní úřady zveřejňují na webu vlastní vzory, například jeden VZOR ŽÁDOSTI ZDE. Souhlas biologického otce musí být písemný. VZOR SOUHLASU ZDE. Co musí být uvedeno v žádosti o povolení změny jména nebo příjmení   a) jméno a příjmení (popřípadě rodné příjmení) b) datum a místo narození c) datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství žadatele (došlo-li k němu), d) rodné číslo, e) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte, f) jméno nebo příjmení, které si žadatel zvolil, g) jméno a příjmení (popřípadě rodné příjmení) a datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby, h) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte, i) odůvodnění. Jaké přílohy doložíte a) u nezletilého – písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas Otec buď podepíše souhlas přímo na matrice, případně vám jej dá s úředně ověřeným podpisem. b) rodný list žadatele, respektive nezletilého dítěte c) u dospělých osob, pokud se jich týká – oddací list, případně u rozvedených pak pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, u ovdovělých úmrtní list manžela d) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky, e) doklad o státním občanství f) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména či příjmení Seznam obecních úřadů, pod kterými matriční úřad funguje, najdete podle kraje a okresu na tomto odkazu ZDE. Úřad má na vyřízení základní lhůtu 30 dnů. Proti případnému zamítnutí se lze odvolat do 15 dnů. V případě schválení žádosti musíte zažádat o vydání nových dokladů, pokud je dítě má: občanský průkaz, cestovní pas, kartička pojištěnce a podobně. Matrika vám vydá nový rodný list pro dítě. Poplatky jsou ve dvou výších: Platí se 100 korun, pokud se žádá například o povolení příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného nebo cizojazyčného. Dále při změně na dřívější příjmení, nebo v případech svěřené do péče poručníka nebo pěstouna. V ostatních případech je vyšší sazba 1 000 korun. Případy, kdy je žadatel osvobozen od poplatku, se dětí netýkají, ale uvedeme je: změna příjmení po rozvodu manželství nebo v případě osoby, která změnila pohlaví. Je dobré ještě vědět, že za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek za všechny. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá také jen jeden poplatek. Otec se změnou příjmení NESOUHLASÍ Pokud otec nesouhlasí, souhlas lze nahradit rozhodnutím soudu, který bude váš návrh pečlivě zvažovat. Na úkon změny příjmení nahlíží z toho úhlu pohledu, jestli je v souladu se zájmy dítěte či nikoliv. Pokud by změna příjmení byla v rozporu s potřebami a zájmy dítěte, tak ji soud nepovolí. Soudní souhlas je získáván pouze v případě, že je shledána existence vážného důvodu, proč tak učinit. Stejně tak v případě, kdy je příjmení hanlivé nebo směšné. Žalobou o nahrazení souhlasu druhého rodiče rozhodnutím soudu by se matka domáhala toho, aby soud udělil matce nezletilého dítěte souhlas, aby za otce nezletilého podala žádost o změnu příjemní nezletilého na jí označené nové příjmení. Taková žaloba je osvobozena od soudního poplatku. Zde najdete VZOR ŽALOBY. Ale pokud otec dítěte například platí řádně výživné a je s dítětem v kontaktu, ve valné většině soud žádost o změnu příjmení dítěte zamítá. Pokud ale otec výživné nehradí, o dítě několik let nejeví zájem, pak možná řešíte u soudu přímo návrh na zbavení rodičovské odpovědnosti otce. Až bude rozhodnutí soudu pravomocné, bude pak použitelné i pro tuto situaci – souhlas otce nebudete potřebovat. Vyživovací povinnost mu ale zůstane. Jiné případy Případy, kdy souhlas otce není vyžadován, vyjmenovává zákon o matrikách následně: – otec zemřel – k žádosti stačí přiložit úmrtní list – otec byl zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo byl výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven, popřípadě byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena – není známo místo trvalého pobytu otce. Vzor žádosti o změnu příjmení dítěte ZDE.

Některé svobodné matky řeší při narození dítěte, zda biologického otce zapsat do rodného listu nebo nikoliv. Často při tomto rozhodování hrají roli emoce. pokusme se o pragmatický žebříček pro a proti, které ze zapsání otce do rodného listu vyplývají. Výhody a nevýhody ZAPSÁNÍ otce do rodného listu: Nevýhody (z pohledu matky, případně dítěte) – Otec bude mít k dítěti práva dle zákona (zejména práva, která jsou obsahem rodičovské odpovědnosti jako například styk s dítěte, rozhodování o výběru školy atd.). – Bude mít nárok podat si kdykoli v budoucnu návrhy na svěření do péče, například střídavé. – Matka musí dítěti umožnit právo dítěte na druhého rodiče (a další příbuzné). – K osvojení dítěte manželem matky bude nutný souhlas biologického otce. – Ke změně příjmení dítěte bude nutný souhlas biologického otce (nebo rozhodnutí soudu). – Vzájemná vyživovací povinnost, tedy dítě v budoucnu bude mít vyživovací povinnost k otci. – V případě některých dávek a příspěvků od státu bude příjem otce zohledňován společně s tím vaším (společně posuzovaná osoba). – Návrhy na úpravu styku s dítětem mohou podávat i další příbuzní, například prarodiče. Výhody pro dítě a matku – Nárok maminky a dítěte na výživné. – Budoucí nárok dítěte na případné dědictví po otci. – V případě úmrtí otce může dítěti vzniknout nárok na sirotčí důchod. – Dítě bude mít možnost širšího kontaktu s rodinou otce (například babička s dědou), pokud to uznáte vy nebo aspoň dítě za vhodné. – Těhotná žena má od „pravděpodobného otce“ nárok také na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a mateřství, a nárok na výživné na sebe do 2 let věku dítěte. – Otec bude mít k dítěti povinnosti dle zákona. – Můžete se domluvit na čerpání „otcovské“. Je třeba zdůraznit, že právo otce a dítěte na kontakt nelze nijak omezit z důvodu, že otec neplatí výživné – tímto argumentovat nemůžete. Už proto, že i dítě má právo na kontakt s rodičem, a to bez ohledu na jeho majetkovou a sociální situaci – pokud tato situace nijak potomka neohrožuje na zdraví a životě, tj. například pokud je otec narkoman v nepřetržitých stavech, které mohou dítě ohrozit, nebo má nakažlivou nemoc atd. Výhody a nevýhody NEZAPSÁNÍ do rodného listu: Nevýhody – Matce nevznikne nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a mateřství, a nárok na výživné na sebe do 2 let věku dítěte – Otec nebude mít k dítěti žádná práva, ale také žádné povinnosti; – Nemožnost nárokovat finanční příspěvky (výživné) od otce dítěte ani od dalších příbuzných (prarodičů); – Nižší šance získat dávku hmotné nouze (je nutné stanovisko OSPOD) – Dítě nebude mít právo znát zdravotní anamnézu z otcovy strany, nahlížet do jeho zdravotnické dokumentace. Nulové informace o rodinné anamnéze (prarodiče atd.) – Dítě nebude mít nárok na případné dědictví po otci. – V případě úmrtí otce nebude mít dítě nárok na sirotčí důchod. – Otec nebude mít k dítěti žádné povinnosti dle zákona. – Nemůžete se domluvit na čerpání „otcovské“ a dalších příspěvcích, které mohou rodiče kombinovat (PPM pro muže). Výhody – Nebudete mít informační povinnost vůči otci a on nebude mít právo zasahovat do jakéhokoliv rodičovského rozhodování ve věcech dítěte (volba příjmení, volba bydliště, volba školy a povolání, správa jmění dítěte atd.) – Nebude mít právo na styk s dítětem – Nehrozí společná ani střídavá péče (pokud jí neshledáváte ve vašich podmínkách jako pozitivum) , stanovená soudem – otec, ani další příbuzní, nemůže podávat návrhy na úpravy poměrů k nezletilému dítěti. – V případě zapsání nového partnera do rodného listu dítěte (nebo změny příjmení) není zapotřebí souhlas biologického otce. – K osvojení dítěte manželem matky nebude nutný souhlas biologického otce. – Dítě nebude mít v budoucnu vyživovací povinnost k otci, ale jen k matce (a případně k osvojiteli). *** Mějte na paměti, že ví-li otec o vašem těhotenství, může žádat dodatečně o určení otcovství. Co ale žádat nemůže, je to, abyste šla na potrat.  Co nastane, když nezapíšete biologického otce do rodného listu? Je třeba zmínit, že v rodném listě dítěte by měl být zapsán jeho biologický otec, ale pokud o svém otcovství například od vás úmyslně vůbec neví a vy máte partnera, který bude brát dítě za své, nikdo zkoumat skutečné otcovství nebude: jelikož není nikdo, kdo by věc rozporoval a případně podal žalobu na určení otcovství (viz samostatný článek ZDE). V rodném listě tak může být někdo, kdo vůbec není otcem dítěte. Celý život dítěte bude platit to, co stojí v rodném listě. I když biologického, ani žádného jiného, otce do rodného listu zapsat nechcete, neznamená to automaticky, že tam nikdy už žádný nebude: – Pokud ví o tom, že je pravděpodobným otcem vámi očekávaného potomka, a chce být v rodném listu, může podat žalobu na určení otcovství. Podmínkou je okolnost, že nedošlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů dítěte. Mohou nastat dvě situace: a) Otce do RL nezapíšete a budete doufat, že nepodá žalobu k soudu, přestože má právo být uveden v rodném listě jako otec dítěte. Do té doby bude rodný list prázdný. I to má ale háček, podání žaloby na určení otcovství není, na rozdíl od žaloby na popření otcovství, omezeno žádnou lhůtou. Žalobu na určení otcovství tedy může otec (i matka) podat kdykoliv. Ale nejen oni – může ji podat po letech i samo dítě. b) Otce do RL nezapíšete, ale on podá žalobu na určení otcovství. Za podání žaloby na určení otcovství se neplatí žádný soudní poplatek, ale pokud prohrajete, budete muset zaplatit veškeré náklady, které v průběhu řízení vznikly státu (znalecké posudky, testy DNA) a případně i náklady za právní zastoupení, náklady cestovného k soudu žalobce a podobné. Řízení o určení otcovství je spojeno ze zákona s řízením o výchově a výživě nezletilého dítěte. Pokud soud určí otcovství, zároveň upravuje výchovu a výživu nezletilého dítěte, tedy svěří dítě do péče jednoho z rodičů a upraví výživné – zpětně od narození dítěte. Pokud by otec svým jednáním v budoucnu vážně ohrožoval vývoj dítěte, je možné se následně obrátit na soud se žalobou na omezení či dokonce zákaz styku, ale to opravdu jen v závažných případech. Ve hře je pak i zbavení …

Pro a proti zapsání otce dítěte do rodného listu Pokračovat ve čtení »

Chcete se po skončení rodičovské dovolené vrátit do práce, ale na zkrácený úvazek, abyste se mohla jako svobodná matka starat o svoje dítě? Vězte, že podle zákoníku práce na to máte nárok. Konkrétně § 241 uvádí, že pokud jako zaměstnanec pečujete o dítě mladší 15 let a požádáte o kratší pracovní dobu (například 4 či 6 hodin denně) nebo upravenou týdenní pracovní dobu (například 20 hodin týdně, rozložených do tří pracovních dnů), tak je Vám zaměstnavatel povinen vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Tohoto právního nároku se lze v případě odmítnutí lze domáhat i soudně a zaměstnavatel pak musí před soudem prokázat, jaké jsou vážné provozní důvody, které zabraňují pracovní dobu upravit. Jinými slovy pouze v případě, že by vaší upravenou pracovní dobou byl skutečně ohrožen nebo narušen řádný provoz zaměstnavatele, bylo by to shledáno za vážné provozní důvody. Může se stát, že při Vaší žádosti o zkrácenou pracovní dobu Vám zaměstnavatel rovnou nabídne dohodu o ukončení Vašeho pracovního poměru, v takovém případě určitě nic takového nepodepisujte a vyčkejte, jak bude pokračovat v jednání.

Některé samoživitelky se mohou setkat s problémem určení otcovství. Určení otcovství je proveditelné dvěma způsoby. V prvním jednodušším případě rodiče dítěte podepíší souhlasné prohlášení na matrice nebo před soudem o tom, kdo je otcem dítěte. Pokud není možné dosáhnout shody, je otcovství určené soudem na základě žaloby na určení otcovství. V takovém případě soud zpravidla přistupuje k nařízení znaleckého posudku DNA. Zde je nutné mít na paměti, že soud následně dá k úhradě testy té straně, která byla ve sporu neúspěšná. Samotné testy DNA otcovství pro účely soudu mohou mít podobu znaleckého posudku nebo akreditované zkoušky otcovství, kdy první varianta je zadávána soudem a je dražší (cca 15 tisíc korun) a druhou alternativu si může zadat soukromá osoba a je levnější. Příklad ceníku testů DNA v DNA centrum Bulovka ZDE.