Média

Celé znění reportáže ZDE.

Celé znění reportáže ZDE.

Celé znění reportáže ZDE.

Celé znění reportáže ZDE.

První dáma Eva Pavlová se dnes setkala zástupci potravinové, oděvní a nábytkové banky, aby s nimi probrala jejich kampan „Jsme v tom společně“. Zmíněné neziskové organizace shromažďují a distribuují potraviny, oblečení a nábytek lidem v nouzi, čímž pomáhají snižovat plýtvání a podporují ty, kteří si tyto základní potřeby nemohou dovolit. Teď spojují síly do společného projektu, který má zajistit rozsáhlou pomoc lidem v nouzi po celé republice. A první dáma se rozhodla zapojit. Celé znění článku ZDE.

České domácnosti nemají našetřeno a nemají z čeho si naspořit. Rodinné úspory se už dotýkají i oblékání dětí nebo jejich volného času. Třetina rodin by zvládla sotva měsíc, pokud by jim nečekaně vypadl příjem. Na sociálních dávkách je zcela závislý každý šestý samoživitel nebo samoživitelka. Ovšem stejný podíl, tedy zhruba 15 procent úplných rodin, dávky pobírá také. Rodiny přitom pomoc státu považují za nedostatečnou. Vyplývá to z rozsáhlé Zprávy o rodině, kterou tento týden představily odbornice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Pětačtyřicetiletá Simona vychovává třináctiletá dvojčata. Jejich otec neplatí pravidelně alimenty a Simona domácnost sama z platu prodavačky a přídavků na děti jen taktak utáhne. Mimořádné výdaje si dovolit nemůže, naspořit není z čeho a představa, že by přišla o práci, je jeden z jejích největších strašáků. „Jenom doufám, že mi neklekne žádný ze spotřebičů. Už když jsem musela řešit rozbité dětské brýle, byl to problém,“ přiznává Simona. A podle Zprávy o rodině rozhodně není sama. „Zcela bez finančních rezerv je každá šestá úplná a každá třetí neúplná rodina. A další pětina rodin samoživitelů by s tím, co má našetřeno, vystačila maximálně jeden měsíc. Jakékoli nenadálé nebo zvýšené výdaje tyto rodiny dostávají do velkých obtíží. Čím závislejší je rodinný rozpočet na dávkách, tím obtížnější je vytvářet úspory,“ upřesňuje jedna z autorek studie Sylva Höhne. Nejnáročnější byly poslední roky především v oblasti energií, kde zvýšení cen pocítily všechny domácnosti bez ohledu na složení či sektor bydlení. „Jako výrazné či velmi výrazné vnímaly zdražení rodiny se čtyřmi a více členy, dále pak rodiny nízkopříjmové, bez úspor a rodiny zatížené půjčkami. Zhoršila se i celková schopnost českých domácností výdaje na bydlení zvládat,“ upozorňuje další z autorek Naděžda Křečková Tůmová. Kvůli bydlení si o dávky řekla třetina rodin. Častěji se ale lidé obraceli na příbuzné či přátele. Problémy s uhrazením výdajů kolem bydlení se však týkají obecně spíše rodin, které bydlí v nájmu. Ruku v ruce s krizí a rostoucími životními náklady do českých domácností přišel strach z budoucnosti. Ti, kteří už dávky pobírali, začali více kritizovat systém jejich nastavení, zacílení, složitou administrativu a také výši. I přesto se rodiny s dětmi snažily být co nejdéle nezávislé na ostatních. Jenomže pro to neměly vhodné podmínky. „Státní podpora rodin by především měla mít komplexní podobu. Od podpory pracovního trhu přes dávkový a daňový systém, služby pro děti, rodiče i další pečující osoby až po oblast finančně dostupného bydlení,“ naznačuje další z autorek Kamila Svobodová. Asi každý čtvrtý rodič výzkumnicím potvrzoval, že nezvládne pokrýt potřeby svých dětí. Častěji k tomu dochází v rodinách se dvěma a více dětmi, zvlášť pokud děti navštěvují 2. stupeň základní školy nebo jsou ještě starší. A kritický byl pro rodiny se školáky vždy hlavně začátek školního roku, kdy školáci potřebovali pomůcky do výuky. I kvůli novým aktovkám a oblečení nebo třeba na nákup svačin se mnohdy rodiče rozhodli žádat o dávky. Právě dávku vyhrazenou pro potřeby nejmladších členů rodiny, tedy přídavek na dítě, podle výzkumu pobírala každá třetí neúplná a každá devátá úplná rodina. Podle ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové je problémem mezi samoživiteli také samotné výživné, které by jim expartneři měli posílat. Přestože se výdaje na život za poslední roky prudce zvyšují, alimenty pro téměř tři čtvrtiny samoživitelů zůstávají až pět let ve stejné výši, jakou při rozvodu vyměřil soud. O změně alimentů rozhoduje jedině soud, pokud o to samoživitel či druhý z rodičů požádá. Ale lidé by podle Pavlouskové spíše uvítali, kdyby se částka automaticky valorizovala, tedy zvyšovala v závislosti na inflaci podobně jako důchody. „Výživné totiž v drtivé většině adekvátně nepokrývá potřeby dětí,“ vysvětluje Pavlousková. Celé znění článku ZDE. 

České domácnosti nemají našetřeno a nemají z čeho si naspořit. Rodinné úspory se už dotýkají i oblékání dětí nebo jejich volného času. Třetina rodin by zvládla sotva měsíc, pokud by jim nečekaně vypadl příjem. Na sociálních dávkách je zcela závislý každý šestý samoživitel nebo samoživitelka. Ovšem stejný podíl, tedy zhruba 15 procent úplných rodin, dávky pobírá také. Rodiny přitom pomoc státu považují za nedostatečnou. Vyplývá to z rozsáhlé Zprávy o rodině, kterou tento týden představily odbornice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Pětačtyřicetiletá Simona vychovává třináctiletá dvojčata. Jejich otec neplatí pravidelně alimenty a Simona domácnost sama z platu prodavačky a přídavků na děti jen taktak utáhne. Mimořádné výdaje si dovolit nemůže, naspořit není z čeho a představa, že by přišla o práci, je jeden z jejích největších strašáků. „Jenom doufám, že mi neklekne žádný ze spotřebičů. Už když jsem musela řešit rozbité dětské brýle, byl to problém,“ přiznává Simona. A podle Zprávy o rodině rozhodně není sama. „Zcela bez finančních rezerv je každá šestá úplná a každá třetí neúplná rodina. A další pětina rodin samoživitelů by s tím, co má našetřeno, vystačila maximálně jeden měsíc. Jakékoli nenadálé nebo zvýšené výdaje tyto rodiny dostávají do velkých obtíží. Čím závislejší je rodinný rozpočet na dávkách, tím obtížnější je vytvářet úspory,“ upřesňuje jedna z autorek studie Sylva Höhne. Nejnáročnější byly poslední roky především v oblasti energií, kde zvýšení cen pocítily všechny domácnosti bez ohledu na složení či sektor bydlení. „Jako výrazné či velmi výrazné vnímaly zdražení rodiny se čtyřmi a více členy, dále pak rodiny nízkopříjmové, bez úspor a rodiny zatížené půjčkami. Zhoršila se i celková schopnost českých domácností výdaje na bydlení zvládat,“ upozorňuje další z autorek Naděžda Křečková Tůmová. Kvůli bydlení si o dávky řekla třetina rodin. Častěji se ale lidé obraceli na příbuzné či přátele. Problémy s uhrazením výdajů kolem bydlení se však týkají obecně spíše rodin, které bydlí v nájmu. Ruku v ruce s krizí a rostoucími životními náklady do českých domácností přišel strach z budoucnosti. Ti, kteří už dávky pobírali, začali více kritizovat systém jejich nastavení, zacílení, složitou administrativu a také výši. I přesto se rodiny s dětmi snažily být co nejdéle nezávislé na ostatních. Jenomže pro to neměly vhodné podmínky. „Státní podpora rodin by především měla mít komplexní podobu. Od podpory pracovního trhu přes dávkový a daňový systém, služby pro děti, rodiče i další pečující osoby až po oblast finančně dostupného bydlení,“ naznačuje další z autorek Kamila Svobodová. Asi každý čtvrtý rodič výzkumnicím potvrzoval, že nezvládne pokrýt potřeby svých dětí. Častěji k tomu dochází v rodinách se dvěma a více dětmi, zvlášť pokud děti navštěvují 2. stupeň základní školy nebo jsou ještě starší. A kritický byl pro rodiny se školáky vždy hlavně začátek školního roku, kdy školáci potřebovali pomůcky do výuky. I kvůli novým aktovkám a oblečení nebo třeba na nákup svačin se mnohdy rodiče rozhodli žádat o dávky. Právě dávku vyhrazenou pro potřeby nejmladších členů rodiny, tedy přídavek na dítě, podle výzkumu pobírala každá třetí neúplná a každá devátá úplná rodina. Podle ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové je problémem mezi samoživiteli také samotné výživné, které by jim expartneři měli posílat. Přestože se výdaje na život za poslední roky prudce zvyšují, alimenty pro téměř tři čtvrtiny samoživitelů zůstávají až pět let ve stejné výši, jakou při rozvodu vyměřil soud. O změně alimentů rozhoduje jedině soud, pokud o to samoživitel či druhý z rodičů požádá. Ale lidé by podle Pavlouskové spíše uvítali, kdyby se částka automaticky valorizovala, tedy zvyšovala v závislosti na inflaci podobně jako důchody. „Výživné totiž v drtivé většině adekvátně nepokrývá potřeby dětí,“ vysvětluje Pavlousková. Celé znění článku ZDE. 

Nejvyšší částky platí rozvedení rodiče na dítě v Praze 2, největší podíl z příjmů v Praze 7. Naopak nejmírnější jsou soudy o výživné v Lounech nebo v Jeseníkách, ukazují nová data Ministerstva spravedlnosti.  Přístup okresních soudů ke stanovování výše výživného na dítě se stále poměrně výrazně liší. S nadsázkou lze říct, že u některých mají větší zastání rodiče pobírající výživné – podle statistik jde stále typicky o matky – a jinde platící rodič.Vyplývá to z detailních dat, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici od Ministerstva spravedlnosti. Minulý týden upozornil průzkum Klubu svobodných matek mezi 1424 samoživiteli na to, že 63 procentům respondentů se za dobu pobírání výživného částka nezvedla. A přes 85 procent dotázaných zároveň uvedlo, že současná výše výživného nepokrývá základní potřeby dětí. Data, která Ministerstvo spravedlnosti Seznam Zprávám poskytlo, ukazují, že ročně se rozhodne o zvýšení výživného u vyšších tisícovek žádostí. Od roku 2014 do roku 2023 tak evidují celkově 84 850 úspěšných žádostí o zvýšení. Pro porovnání za stejné období soudy přiznaly 268 680 nových vyživovacích povinností. „V podstatě jdou data v ruku v ruce s výsledkem našeho průzkumu. Na jednu stranu, jestli roste plat, tak má být člověk více schopný ustát zvyšující se nákladové položky, ale je pravda, že podle mě by tam mělo být i vyšší valorizované výživné,“ podotýká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Její spolek proto volá pro automatickém růstu výživného. Celé znění článku ZDE.

Nejvyšší částky platí rozvedení rodiče na dítě v Praze 2, největší podíl z příjmů v Praze 7. Naopak nejmírnější jsou soudy o výživné v Lounech nebo v Jeseníkách, ukazují nová data Ministerstva spravedlnosti.  Přístup okresních soudů ke stanovování výše výživného na dítě se stále poměrně výrazně liší. S nadsázkou lze říct, že u některých mají větší zastání rodiče pobírající výživné – podle statistik jde stále typicky o matky – a jinde platící rodič.Vyplývá to z detailních dat, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici od Ministerstva spravedlnosti. Minulý týden upozornil průzkum Klubu svobodných matek mezi 1424 samoživiteli na to, že 63 procentům respondentů se za dobu pobírání výživného částka nezvedla. A přes 85 procent dotázaných zároveň uvedlo, že současná výše výživného nepokrývá základní potřeby dětí. Data, která Ministerstvo spravedlnosti Seznam Zprávám poskytlo, ukazují, že ročně se rozhodne o zvýšení výživného u vyšších tisícovek žádostí. Od roku 2014 do roku 2023 tak evidují celkově 84 850 úspěšných žádostí o zvýšení. Pro porovnání za stejné období soudy přiznaly 268 680 nových vyživovacích povinností. „V podstatě jdou data v ruku v ruce s výsledkem našeho průzkumu. Na jednu stranu, jestli roste plat, tak má být člověk více schopný ustát zvyšující se nákladové položky, ale je pravda, že podle mě by tam mělo být i vyšší valorizované výživné,“ podotýká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Její spolek proto volá pro automatickém růstu výživného. Celé znění článku ZDE.

Rozhovor s ředitelkou Klubu svobodných matek Danou Pavlouskovou a šéfredaktorkou titulu Blesk pro ženy Marií Dvořákovou na téma společné spolupráce v oblasti pomoci rodinám samoživitelů. Celé znění reportáže ZDE, stopáž 1:06:50.