Manuál

Matka samoživitelka se v rámci svého života může ocitnout v situaci, kdy má problém s bydlením. Pokud nepřipadají v úvahu varianty jako ubytovna nebo bydlení u příbuzných či známých, zbývá často jako jediná alternativa azylový dům. Jak v takovém případě postupovat?  V první řadě je nutné zjistit azylové domy ve vašem okolí. Jejich detailní seznam podle jednotlivých krajů naleznete zde: https://www.azylovedomy.cz/?stranka=databaze&vse=1. Po vytipování vhodného azylového domu si domluvíte schůzku, na kterou si nezapomeňte vzít občanský průkaz. Během tohoto pohovoru bude vyhodnoceno, zda splňujete kritéria pro přijetí (nepříznivá životní situace související se ztrátou bydlení). Většina azylových domů má pořadník, takže pokud vidíte zhoršení vaší situace, na nic nečekejte a již se v předstihu informujte. Cena ubytování v azylovém domě se v průměru pohybuje do 100,- na den za matku a dítě. Nenašli jste odpověď na to, co vás zajímá? Neváhejte nás kontaktovat na e-mailu info@klubsvobodnychmatek.cz nebo na FB https://www.facebook.com/klubsvobodnychmatek

Sestavili jsme pro vás seznam a kontakty na krizová centra a poradny pro případ vaší nouze nebo špatného psychického stavu.  Centrum krizové intervence PN Bohnice Ústavní 91, Praha, 181 02 Služby poskytované Psychiatrické nemocnice v Praze – Bohnicích, poskytující akutní psychiatrickou a psychologickou pomoc v situaci psychické krize. Centrum je dostupné nepřetržitě, bez objednání, jeho součástí je linka důvěry. telefon: +420 284 016 666 telefon 2: +420 284 016 110 Krizové centrum RIAPS Chelčického 39, 130 00 Praha 3 Zdravotnické zařízení poskytující péči lidem, u nichž je v důsledku náročné životní situace ohroženo jejich duševní zdraví. Spojuje psychology, psychiatry, zdravotní sestry- terapeutky a sociální pracovnici do jednoho týmu, který pomáhá klientům při aktivním řešení jejich problémů. telefon: +420 222 580 697 ROSA – Centrum pro týrané a osamělé ženy Komplexní psychosociální, sociálněterapeutická a sociálněprávní pomoc pro ženy, oběti domácího násilí v Informačním a poradenském centru ROSA, azylové ubytování ROSA s utajenou adresou pro ženy oběti domácího násilí a jejich děti. Telefon 241 432 466, SOS linka 602 246 102 (Po – Pá: 9-18) Psychosociální centrum Acorus Pomoc ženám, obětem domácího násilí, azylové ubytování. Nonstop linka 283 892 772 Bílý kruh bezpečí Pomoc obětem trestných činů. Telefon 257 317 110, nonstop linka DONA (pro oběti domácího násilí) 251 511 313

Rozhodnutí o výši alimentů vždy přísluší pouze soudu, který při určení výše výživného vychází ze všech informací, které se vztahují ke konkrétnímu případu. Oficiální závazná tabulka pro stanovení výživného nebyla nikdy uzákoněna. V justičním zákulisí již dříve zaznělo, že soudci nejsou účetní, proto určit výživné jen matematicky podle věku dítěte a příjmu jednoho rodiče opravdu nestačí. Soud zkoumá jaké jsou možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Přihlíží k celkovým majetkovým poměrům rodiče (nejenom výši mzdy) a taktéž může zkoumat, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání nebo majetkového prospěchu či zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.  Důvody pro individuální posuzování – Otcové si často výši svých příjmů i uměle „upravují“ (optimalizují) a ne všechny soudy postupují tak, že dostatečně porovnají situaci před úpravou poměrů dítěte (před návrhem na stanovení vyživovací povinnost) nebo aplikují potencionální příjmy, případně vycházejí z porovnání platů dle aktuální inzerce volných míst v daném oboru, ve kterém otec pracuje či doposud pracoval či v něm má vzdělání. – Pokud by byl otec bez příjmu, neměl by se soud o co opírat. – Nebere se v potaz příjmová situace matky – té se rozchodem, porodem a/nebo výhradní péči o dítě zhoršila situace na trhu práce. Matka mohla o práci zcela přijít (z důvodu časté nemocnosti dítěte, nepřijetí do mateřské školy, noční směny bez možnost hlídání a podobně) a například na rodičovské dovolené je (i doposud pracující matka) odkázána na náhradu ušlé mzdy v podobě rodičovského příspěvku. Ten je vesměs výrazně nižší než příjem ze zaměstnání či podnikání, další negativní okolnosti ovlivňující rozpočet matky mohou plynout i ze zdravotních poporodních dopadů, ať na straně matky nebo dítěte – Do hry mohou vstupovat další děti otce, tedy další vyživovací povinnosti (tedy nejen další děti se stejnou matkou, ale například mladší děti z dalšího vztahu, případně naopak již starší děti ze vztahu předešlého). – Početní tabulka nezohledňuje další okolnosti, ke kterým se při stanovení výživného přihlíží na stejné úrovni jako k příjmům otce a striktně matematicky se vyjadřují velmi těžko: o životní úroveň – např. majetek otce, majetek (jmění) dítěte spravované jedním rodičem, příjem dalších členů rodiny otce jako je družka či nová manželka o zvýšené zdravotní potřeby a pomůcky nemocného či postiženého dítěte, pokud nejsou například plně kompenzovány příspěvkem od státu o jiné zdravotní, například jednorázové výdaje jako například rovnátka na zuby, dioptrické brýle a podobně o zvýšené výdaje na vzdělání talentovaného dítěte, ať ve školní či mimoškolní činnosti o a podobně – Není zohledněna míra péče druhého rodiče a podíl na vývoji, výchově a rozvoji (pokud druhý rodič nepečuje vůbec, tedy ani se nepodílí například na hlídání v době zaměstnání matky, podílu na mimoškolní zájmové činnosti atd., je tak péče pro matku nákladnější) Nezávazná tabulka Kdysi vznikla doporučující tabulka pro stanovení výše výživného, vypracovaná Ministerstvem spravedlnosti. Uvedené částky jsou orientační, konečné rozhodnutí o výživném připadá tedy soudu. Dá se říci, že z ní lze orientačně vycházet za předpokladu, že i druhý rodič se dostatečně podílí na výchově a péči o dítě, že rodiče mají srovnatelné životné úrovně a srovnatelné příjmy a mimořádné výdaje (kroužky, tábory, zdravotní pomůcky) hradí druhý rodič plně či zčásti. VĚK DÍTĚTE VÝŽIVNÉ Z ČISTÉHO PŘÍJMU 0 až 5 let 11 – 15 % 6-9 let 13 – 17 % 10 – 14 let 15 – 19 % 15 – 17  let 16 – 22 % Dítě 18 a více 19 – 25 % O tabulku se nelze opírat v případech mimořádně vysokého čistého příjmu rodiče, mimořádně vysokých nákladů na potřeby dítěte nebo u rodiče s více než třemi vyživovacími povinnostmi. Nelze také počítat jen s uspokojováním individuálních potřeb konkrétního dítěte, ale také se společnými výdaji domácnosti, na jejichž spotřebě se podílí všichni její členové, tedy i děti. Matka, která má děti v péči, má vyšší náklady i v tomto směru, nehledě na fakt, že většinou obývá z tohoto důvodu i větší byt, než otec odcházející například do garsonky nebo ke svým rodičům. Zákon výslovně uvádí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů a pokud rodiče nežijí spolu, má dítě právo podílet se na životní úrovni toho z rodičů, jehož životní úroveň je vyšší.  Vzor žádosti o svěření dítěte do péče a určení výživného ZDE.

Ne všichni rodiče samoživitelé mají povědomí o tom, že původně stanovené výživné není povinně stálé pro celé určené období, ale že je možné za jistých okolností požádat o jeho zvýšení. Obecně změnu či zvýšení výživného na dítě je možné žádost vždy, pokud dojde ke změně poměrů v rodině, a to jak na straně dítěte, tak na straně povinného rodiče (tj. rodiče platícího výživné), nebo na obou stranách. Rozhodnutí o zvýšení výživného přísluší vždy rozhodnutí soudu, který zmiňované změny poměrů v rodině zkoumá. Typickou situací, kdy je možné žádat o zvýšení výživného, je nástup dítěte do mateřské, základní či střední školy. Dále jsou to situace související se změnou mimoškolních zájmových aktivit dítěte, na jejichž úhradě se musí podílet oba rodiče, nebo také zdravotní stav dítěte ve smyslu chronického onemocnění či určitého zdravotního postižení, které vyžadují více péče a prostředků na jejich zvládnutí. Na straně rodiče jsou důvodem pro změnu výživného změny v majetkových poměrech a příjmech, kdy nejsou zohledňovány pouze samotné příjmy, ale jeho celková finanční a majetková situace a životní úroveň, ale i to, zda má schopnosti si příjem zvyšovat. Vzor žádosti na zvýšení výživného zde: Návrh na zvýšení výživného Výživné pro dítě lze přiznat (rovněž tedy snížit či zvýšit) i zpětně, a to nejdéle za dobu tří let zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Ale dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, pokud by dítě před uplynutím měsíce zemřelo. 

Soud může svěřit dítě do péče jednoho rodiče, do střídavé péče nebo do společné péče. Matky většinou žádají o svěření od své výlučné péče, naopak nejméně častou je společná péče. Pokud potřebujete sepsat návrh na svěření dítěte do vaší péče, tak je nutné vědět následující: Případnou součinnost vám můžou dát i sociální pracovnice oddělení péče o děti v místě trvalého bydliště vašeho dítěte. Návrh žádosti o svěření dítěte do péče ke stažení Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, pokud není zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte. Co vše soud posuzuje? Soud bere v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale i k dalším osobám v jeho životě. Na prvním místě je zájem dítěte, ne rodičů. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména: Soud vezme vždy v úvahu také další aspekty: Součástí rozhodnutí o svěření do péče je také stanovení vyživovací povinnosti.

Nejjednodušší forma rozvodu manželství je na základě vzájemné dohody partnerů a podle nového občanského zákoníku se v takovém případě jedná o nesporný rozvod. Pro jeho výkon musí být dodrženy všechny následující podmínky: – manželství trvá alespoň jeden rok – manželé spolu minimálně šest měsíců nežijí – dohodli se na úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil – dohodli se na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu. Mezi dokumenty, které je nutné soudu doručit v případě nesporného rozvodu, patří: • Návrh na rozvod manželství • Smlouva manželů (s úředně ověřenými podpisy) o úpravě vzájemných majetkových vztahů na dobu po rozvodu, práva a povinnosti společného bydlení a také případná vyživovací povinnost. Pro tyto dokumenty není žádný předepsaný tiskopis. Sepsat si je můžete sama, potažmo spolu s manželem. Pouze je potřeba, aby obsahovaly všechny potřebné náležitosti, které stanovuje Občanský zákoník. Dohoda o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu, musí mít úředně ověřené podpisy. Rozvedená manželka může mít za určitých okolností právo na vyživovací povinnost ze strany bývalého manžela. Toto lze už zahrnout do dohody (nebo odbytné) nebo se výživného následně může manželka domáhat i po rozvodu. Sporný rozvod V případě, že není možné podat návrh na rozvod na základě dohody manželů, jedná se o rozvod sporný, který je časově náročnější. Princip spočívá v tom, že jeden z manželů podá návrh na rozvod – on je tedy žalobce (či žalobkyně). Druhý je v pozici toho, kdo s ním nesouhlasí, tedy návrhu odporuje – on je odpůrce (či odpůrkyně). Soud v takovém případě zkoumá příčiny rozpadu manželství s označením viníka manželského rozvratu a svolává jednání. V návrhu na rozvod v případě sporného rozvodu je nutné uvést: • Označení účastníků (kdo rozvod navrhuje a kdo mu odporuje). • Popis příčin rozvratu manželství a uvedení důvodů, pro které je manželství neudržitelné. • Podrobný popis celé situace s patřičným odůvodněním. • Návrh soudu rozvést manželství. V neposlední řadě nezapomeňte, že žádost o rozvod se podává na okresním soudu podle posledního společného bydliště manželů (nemusí se shodovat s trvalým pobytem). Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se platí samostatný poplatek – podle hodnoty movitých a nemovitých věcí. Nejdříve děti Zahájení soudního řízení o rozvodu nezačne dříve, dokud nebude vyřešena budoucnost dětí, tedy nejdříve musíte mít v ruce soudní rozhodnutí (rozsudek) o úpravě poměrů nezletilých dětí pro porozvodovou dobu (o úpravě výchovy a výživy a úpravě práv a povinností rodičů k dětem). Váš návrh samozřejmě může obsahovat i návrh úpravy poměrů pro dobu do rozvodu. Soud pak určí výživné zpětně a rodič, který k tomu bude povinný, bude muset nedoplatek na výživném uhradit. Pokud se s druhým rodičem dokážete domluvit, můžete podat přímo Návrh na schválení dohody rodičů o úpravě poměru nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Spolu s ním musíte pochopitelně dodat i samotnou Dohodu rodičů o úpravě poměru nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Návrh i Dohodu stačí vlastnoručně podepsat, nemusí jít o úředně ověřený podpis. Dodejte vše ve dvou vyhotoveních. V praxi lze podat oba návrhy (na rozvod a na úpravu poměrů dítěte) současně, nicméně soud první rozhodne o dětech, a až teprve poté o rozvodu manželství. Také myslete na to, že návrh ve věci dítěte, pokud jej nebudete podávat společně s návrhem na rozvod, se podává u soudu dle místa trvalého pobytu dítěte. . Proti rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne doručení. To platí u rozsudků ve věci rozvodu manželství i ve věci úpravy poměrů nezletilého dítěte. Podat lze také komplexní Návrh otce (matky) na úpravu výchovy a výživy před i po rozvodu, s návrhem na vydání předběžného opatření. Předběžná opatření ve věcech dětí jsou kapitolou sama o sobě. Právě svobodná matka, která není v bezproblémovém vztahu s otcem dítěte, by měla tento právní instrument využít, aby se kvůli vleklosti soudních řízení nedostala do finančních potíží. Návrh na předběžné opatření můžete ve věcech jako je hrazení výživného na dítě i na vás jako matku či manželku v době rozvodu nebo těhotenství, ve věcech péče o dítě, kvůli ochraně před domácím násilím, přístupu na společný rodinný účet a podobně. V návrhu musíte popsat, proč je řešení vaší situace neodkladné a opravdu je nutné jej řešit okamžitě. Soudce pak rozhodne o návrhu bezodkladně, nejdéle do 7 dnů. S pomocí se sepsáním návrhu se obraťte na sociální pracovnici na OSPOD (odbor sociálně-právní ochrany dětí) na vašem obecním úřadě. Pomůže vám to například tehdy, že sice máte rozsudek o výživném, ale otec dítěte se odvolal, takže jej nedostáváte třeba již několik měsíců, což vás a dítě přivádí do nouze. Předběžným opatřením se můžete domoci toho, že soudce otci nařídil, aby prozatímně přispíval na výživu dítěte určitou částkou. Poplatky Žádost o rozvod je nutné vybavit kolkem ve výši 2 000 korun, v opačném případě soud vyzve žadatele k zaplacení tohoto správního poplatku bankovním převodem. Podání návrhu na rozvod manželství sice zpoplatněno je, ale všechny rodinné záležitosti, které jinak budete řešit v zájmu dětí, jsou od poplatků osvobozené. Tedy například v případě návrhu na svěření dítěte do péče, na zvýšení výživného, na návrh výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy (výživné), na zbavení rodičovské odpovědnosti otce k nezletilému dítěti a podobně. Vzor žádosti o rozvod ZDE. Mimochodem – soud nemá povinnost vás rozvést. Občanský zákoník počítá i s tím, že v životě mohou nastat okolnosti, kdy to například není v zájmu dítěte nebo jednoho z manželů, a manželství nerozvede. 

Svobodné maminky, resp. samoživitelky mají při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na různé příspěvky a dávky, které spadají buď pod státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi nebo nemocenské pojištění, případně je k vyplacení určitých peněžních podpor povinen ze zákona otec dítěte. Některé dávky souvisí obecně s rodičovstvím (mateřstvím), má na ně tedy nárok každý rodič: buď bez ohledu na příjem (rodičovský příspěvek a pohřebné), nebo dle výše předešlých příjmů či účasti na nemocenském pojištění (například porodné, přídavek na dítě; peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné dítěte).  Je dobré vědět, že nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových, jako je například porodné, zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. Jsou ale dávky, u kterých můžete nárok na výplatu uplatnit až 3 roky zpětně (nebo se jich i vzdát). Některé dávky může pro změnu žádat každý, kdo se dostal do finanční tísně, ať pečuje o dítě či nikoli (z oblasti státní sociální podpory je to příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi je to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). Dále existují finanční povinnosti vůči svobodným matkám, potažmo matkám osamělým (rozvedeným) a dětem v jejich péči. Nevyplácí je stát, ale otec dítěte. Jde o výživné na neprovdanou matku, úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, a samozřejmě o výživné na dítě. Tyto nároky vyplývají z Občanského zákoníku. Od února 2018 existuje také nová dávka, která se týká muže – pokud je jako otec novorozeněte zapsaný do matriční knihy narození (je to dávka otcovské poporodní péče, zkráceně „otcovská“). Zákon neřeší, zda rodička je svobodná či provdaná. Přehled příspěvků a dávek Porodné Kde řešit: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Porodné již není na rozdíl od minulosti vypláceno plošně, ale je pokládáno za sociální dávku pro maminky s nejnižšími příjmy. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. A jaká je hranice příjmů, kterou nesmíte překročit, abyste na porodné dosáhli? Čtěte ZDE. Mateřská neboli Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) Kde řešit: ošetřující lékař (gynekolog), zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení Svobodné matky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (mateřské) stejná pravidla jako ostatní rodiče. Pokud jste zaměstnaná, mateřskou vám vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a žádáte o ni u svého zaměstnavatele na základě žádosti o mateřskou, kterou vám vystaví váš gynekolog. V případě, že podnikáte a jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost podáváte přímo na okresní správu sociálního zabezpečení. První podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že musíte být v den nástupu na mateřskou plátcem nemocenského pojištění (které za vás platí zaměstnavatel). V případech, že Vám zaměstnavatel dal výpověď v čase vašeho těhotenství, platí tzv. ochranná lhůta (180 dní). Více informací k mateřské ZDE. Rodičovský příspěvek Kde žádat: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Od roku 2018 začaly v důsledku novely zákona o sociální podpoře platit některé změny, které se týkají i rodičovského příspěvku. Hlavní novinkou je rychlejší čerpání rodičovské. Zatímco dosud bylo možné čerpat maximálně 11 500 korun měsíčně, tak podle nové legislativy rodiny s vyššími příjmy mohou čerpat maximálně 36 750 korun měsíčně a celkovou částku rodičovského příspěvku 220 000 si můžou vyčerpat rychleji, než tomu bylo dosud (nejkratší varianta je 6 měsíců). Více informací k rodičovskému příspěvku ZDE. Přídavek na dítě Kde žádat: Úřad práce ČR Pokud přemýšlíte, jestli požádat o přídavek na dítě, tak vězte, že má na něj nárok nezaopatřené dítě v tom případě, kdy rozhodný příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí nebyl vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny (v roce 2017 to byl 2,4násobek a příjmy byly posuzovány za celý kalendářní rok). Jak zjistíte, jaké je vaše životní minimum? Pro Vás jako dospělého člověka v domácnosti to je 3 140,-, u dítěte do 6 let 1 740,-, od 6 do 15 let 2 140,- a u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let 2 450,-. Více informací k tématu ZDE. Ošetřovné (OČR) Kde řešit: ošetřující lékař ošetřovaného, zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení Každá samoživitelka se může ocitnout v situaci, kdy musí pečovat o člena rodiny (doma, nikoliv v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení), a v takovém případě jí náleží ze strany státu finanční pomoc, známá pod názvem ošetřovné. Na krátkodobé ošetřovné dítěte máte nárok po dobu 16 dní (pokud jste matka samoživitelka). Protože je to sociální nemocenská dávka, vyplácená na základě nemocenského pojištění, mají na ni nárok pouze osoby v zaměstnaneckém poměru. Naopak osoby samostatně výdělečné činné nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na ošetřované nárok nemají – ani když si nemocenské pojištění platí. Od června 2018 byla zavedena nová dávka, a to dlouhodobé ošetřovné, více informací ZDE. Pomoc v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc Kde žádat: Úřad práce ČR Za hmotnou nouzi je z hlediska zákona považován stav, kdy svobodná matka nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby byly uspokojeny základní životní potřeby. Mezi dávky v rámci hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Plná kompetence pro rozhodování a vyplácení dávek přísluší Úřadu práce. Abyste měla nárok na hmotnou nouzi, musíte mít opravdu nedostatečné finance, nesmíte mít majetek, který byste mohla prodat, ale ani pohledávky, které by mohly být vymáhány. Druhou podmínkou je vaše snaha peníze vydělat s cílem vyřešit tíživou životní situaci. Z druhého úhlu pohledu dávky nejsou vypláceny tomu, kdo je nezaměstnaný, nepodniká nebo není evidován na úřadu práce. V posledním bodě ale pozor, protože pokud jste vedená na úřadu práce a v minulosti jste odmítla nabídnutou práci, je to považováno za další věc, pro kterou je uznání hmotné nouze odmítáno. Více informací k tématu ZDE. Výživné Kde řešit: soud (případně notář), OSPOD Výživné je příjem dítěte, o které se stará jen jeden rodič. Nevyplácí jej stát, ale druhý rodič (ve většině případů otec), který je povinen jej zasílat k rukám matky-pečujícího rodiče. Nejde tedy o sociální dávku, přestože se v současnosti zvažuje …

Na co má nárok svobodná matka, přehled dávek Pokračovat ve čtení »

V Česku je několik projektů, které umožňují dětem docházet ve škole nebo školce na obědy, i když se jejich rodiče ocitli v dlouhodobě nepříznivé finanční či sociální situaci. Peníze se neposkytují rodinám, ale jdou přímo základním školám nebo školním jídelnám, rodiče ale mohou školu požádat, aby se do některého z programů zapojila, pokud se žádného zatím neúčastní. Projekt OBĚDY PRO DĚTI – Organizace Women For Women Škola nebo jídelna se zaregistrují na webových stránkách projektu, potřebné děti vytipovávají ředitelé škol a pedagogové. Obědy jsou dětem hrazeny darovací smlouvou a pomoc je anonymní. Odkazy: http://www.obedyprodeti.cz Projekt OBĚDY PRO DĚTI – Nadační fond Drab foundation O příspěvky na oběd žádá základní škola nebo školní jídlena, ale rodiče mohou školu požádat, aby se do tohoto programu zapojila. Základní školy a školní jídelny se mohou do tohoto projektu zaregistrovat a přihlásit na adrese https://obedy.drabfoundation.org.  Odkazy : http://www.drabfoundation.org/cs/pomahame/45-obedy-detem  http://www.drabfoundation.org/cs/aktualita/94-postup-podani-prihlasky-do-projektu-obedy-detem  Projekt S OBĚDEM JE ŠKOLA VESELEJŠÍ – Společnost Společně – Jekhetane Zajišťuje obědy dětem z odlišného sociálního a finančně nepříznivého prostředí v oblasti Moravskoslezského a Olomouckého kraje a zlepšují tak jejich školní docházku. Součástí je i doprovodný sociální program, kdy s rodinami spolupracují sociální pracovníci. Odkaz: http://jekhetane.cz/?page_id=2  Projekt OBĚDY PRO DĚTI ve školkách a školách – Projekt Ministerstva práce a sociálních věcí Rodiče si musí na Úřadu práce vyřídit potvrzení o hmotné nouzi a souhlasit s tím, že se dítě do projektu zapojí. I v tomto projektu jdou peníze rovnou škole, např. do například do výše uvedených projektů, rodinám se peníze nedávají. Dítě by nemělo mít v konkrétním školním roce více jak 10% absence ve školní docházce, jinak se další rok nemusí do tohoto projektu dostat. Odkazy: https://www.mpsv.cz/cs/29636#1 https://www.mpsv.cz/files/clanky/32885/TZ_-_Nova__vy_zva_pr_inese_dals_i_ch_50_milionu__korun.pdf

Jak se zachovat, pokud nedostáváte od druhého rodiče soudem určené alimenty na vaše dítě a v lepším případě  zůstává jen u planých slibů, v horším případě s Vámi ex-partner vůbec nekomunikuje? Musíte konat! Co říká zákon Trestní zákoník, ve snaze ochránit potřeby dětí, na tyto situace pamatuje, podle § 196 je zanedbání povinné výživy kvalifikováno jako trestný čin. Konkrétně trestní zákoník stanovuje, že: • Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. • Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.  • Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze. K tomuto uvádíme, že se musí jednat o neplnění zákonem stanovené vyživovací povinnosti, tzn. že máte rozsudek nebo soudem schválenou dohodu o výši výživného, nikoli povinnosti stanovené např. dohodou, které si určíte sami mezi sebou. Jak se tedy zachovat? Současná právní úprava umožňuje podat trestní oznámení na Policii ČR, pokud výživné není vypláceno po dobu 4 měsíců a delší. Dostavte se na služebnu v místě svého trvalého bydliště a vezměte s sebou Váš občanský průkaz, rozsudek o stanovení výživného, rozsudek o rozvodu manželství (pokud máte) a rodný list dítěte. Policista s Vámi vše sepíše, zaprotokoluje a především zahájí úkony trestního řízení. V případě, že se bude jednat o podezření ze spáchání tohoto trestného činu, bude věc předána státnímu zastupitelství. Poté soud nařídí hlavní líčení. Zde je třeba upozornit, že rodič, který neplatí, má ještě poslední možnost před vyhlášením rozsudku využít ustanovení o účinné lítosti. Tím se myslí, že jestli trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a rodič uhradil výživné, jeho trestnost zaniká. Obcházení zákona se nevyplácí Bohužel se často setkáváme se situacemi, kdy rodič, který má platit výživné, zná moc dobře ustanovení trestního zákoníku, a tak se ho snaží obcházet. Například se stává, že povinný rodič neplatí výživné tři měsíce, pak ho čtvrtý měsíc zaplatí (nebo také jenom z části), a pak zase nastává období, kdy se odmlčí a vy jste opět bez jakékoliv platby. Neplatící rodič pak má dojem, že nemůže být trestně stíhaný a v tomto procesu dále pokračuje. Nicméně i tak nezoufejte, soud tuto praktiku zná, a měl by se zabývat i tímto účelovým obcházením zákona. Proto i v těchto případech má smysl podat trestní oznámení. Výše dluhu není podstatná Maminky se také často ptají, jak musí být vysoká částka výživného, aby se jednalo o trestný čin. Konkrétní výše dluhu není stanovena, vždy ale musí být prokázáno, že výživné, stanovené rozsudkem soudu, není hrazeno delší dobu než čtyři měsíce. Na závěr Vám chceme doporučit, abyste pamatovali, že největší chybou je věřit opakujícím se (a nikdy ne skutečně myšleným) slibům o zaplacení, které se nikdy nenaplní. Výše dluhu na alimentech tak narůstá a celkově se snižuje šance na zaplacení celé dlužné částky. Pro úplnost je třeba uvést, že výživné lze poté vymáhat exekučně. Právní oddělení Klubu svobodných matek Vám může exekuční návrh připravit a vše bezplatně zařídit, kontaktovat ho můžete na emailu poradna@klubsvobodnychmatek.cz. Pozor, trestní oznámení lze podat i přes běžící exekuční řízení! Vzor trestního oznámení najdete pod tímto odkazem: ODKAZ ZDE

Epidemie koronaviru zasáhla určitým způsobem do života snad každého člověka. Připravili jsme proto základní přehled dávek od státu, na které můžete mít nárok. Nepropadejte panice a řekněte si o pomoc Samoživitelé, kteří jsou dlouhodobě jednou ze skupin nejvíce ohrožených chudobou, musí sami zajistit obživu svých dětí, a to mnohdy bez jakékoliv pomoci od druhého rodiče. Proto nepropadejte beznaději a snažte se svou situaci nějakým způsobem řešit. Sestavili jsme základní přehled možných příjmů či dávekod státu, o které si můžete požádat. A pak vám zbývá ještě Klub svobodných matek, kde si můžet říct o pomoc prostřednictvím našeho formuláře.  Ošetřovné Vzhledem ke změnám, které ošetřovné provázely, je aktuální výčet informací dostupný na webových stránkách MPSV: https://www.mpsv.cz/osetrovne Řada rodičů pracuje jako OSVČ na hlavní činnost, také ti mají nárok na dotaci, která je určitou obdobou ošetřovného. Výše dotace činí 424 Kč/den. Žadatel musí vyplnit jednoduchý formulář a podat žádost na Ministerstvo průmyslu a obchodu, přičemž se k zaslání výrazně doporučuje využít elektronické formy (datová schránka nebo e-mail). Dotace bude následně zaslána na bankovní účet OSVČ uvedený v žádosti. Podrobný návod a informace, jak mohou žádost OSVČ přesně podat, najdete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu: https://www.mpo.cz/ Nově mají nárok na pomoc od státu i osoby zaměstnané na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Pozor ale, že kompenzační bonus se týká pouze těch, kteří jsou účastníky nemocenského pojištění neboli pracovali na tzv. pojištěnou dohodu (tj. DPČ nad 3 000 korun a DPP nad 10 000 korun měsíčně). Žádat lze o bonus ve výši 350 korun na den, a to na období od 12. března do 8. června 2020.  Dávky státní sociální pomoci Když samoživiteli či samoživitelce výrazně poklesne příjem, může se velmi snadno dostat do problémů s hrazením nákladů na bydlení či jiných věcí, které s dětmi každodenně potřebuje. V takovém případě má možnost požádat o některou z dávek, které jsme se níže pokusili alespoň rámcově popsat. Mimořádná okamžitá pomoc Když se v důsledku stávající situace ocitnete ve finanční nouzi, můžete požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci. Je sice zpravidla jednorázová, ale může Vám alespoň částečně pomoci náročné období zvládnout. Může se například stát, že přijdete v důsledku epidemie o zaměstnání, musíte zůstat doma na tzv. ošetřovném atd., čímž se dostanete do velké finanční tísně. V těchto případech určitě zvažte podání žádosti o tuto pomoc. Nezapomeňte, že žádost o dávku musíte dostatečně odůvodnit, proto přesně vysvětlete, proč Vám vaše majetkové poměry neumožňují stávající situaci překonat. Více informací: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/mimoradna-okamzita-pomoc Příspěvek na živobytí Tento příspěvek by měl sloužit k úhradě základních potřeb, jako je strava, ošacení, obuv, hygienické prostředky atd. Nárok na tento příspěvek má každá osoba, která je uznána za osobu v hmotné nouzi. Nárok a výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, k tomu se od něj odečtou tzv. přiměřené náklady na bydlení. Výše částky je stanovována individuálně pro každou osobu, a to dle její snahy a možností. Více informací: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/prispevek-na-zivobyti Doplatek na bydlení O doplatek na bydlení můžete žádat v situaci, kdy nemáte dostatek příjmů na bydlení v bytě, nebytovém prostoru nebo na ubytovně. Díky doplatku na bydlení byste měli být schopni na základě svých příjmů uhradit veškeré náklady na bydlení a zároveň by Vám či Vaší rodině měla zůstat částka na živobytí. Uznatelné náklady na bydlení se přitom posuzují tak, aby byly v místě bydliště obvyklé. Není tedy možné žádat o doplatek na bydlení, pokud jsou Vaše výdaje výrazně vyšší, než je v dané lokalitě zvykem. Výše dávky je tedy opět individuální. Pozn. V případě dávky na bydlení a dávky na živobytí se jedná o pomoc v hmotné nouzi, osobou v hmotné nouzi je přitom člověk, který nemá dostatečné příjmy a jeho celkové sociální a majetkové poměry mu nedovolují uspokojit základní životní potřeby a z objektivních důvodů nemůže své příjmy zvýšit.  Více informací: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/doplatek-na-bydleni Přídavky na dítě I v této době samozřejmě stále platí možnost získat přídavek na dítě, a to v situaci kdy máte jako rodina čistý příjem nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Pokud jsou rodiče nezletilého nezaopatřeného dítěte rozvedeni, posuzuje se dítě s rodičem, se kterým společně žije. Bylo-li rodičům po rozvodu svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů. Více informací: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/pridavek-na-dite Pro více informací Vám doporučujeme navštívit stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz, ale samozřejmě se nezdráhejte zaslat dotaz také do naší poradny, a to prostřednictvím e-mailu poradna@klubsvobodnychmatek.cz.