Jak se vypočítávají alimenty – výživné na dítě

Rozhodnutí o výši alimentů vždy přísluší pouze soudu, který při určení výše výživného vychází ze všech informací, které se vztahují ke konkrétnímu případu.

Oficiální závazná tabulka pro stanovení výživného nebyla nikdy uzákoněna. V justičním zákulisí již dříve zaznělo, že soudci nejsou účetní, proto určit výživné jen matematicky podle věku dítěte a příjmu jednoho rodiče opravdu nestačí.

Soud zkoumá jaké jsou možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Přihlíží k celkovým majetkovým poměrům rodiče (nejenom výši mzdy) a taktéž může zkoumat, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání nebo majetkového prospěchu či zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. 

Důvody pro individuální posuzování

– Otcové si často výši svých příjmů i uměle „upravují“ (optimalizují) a ne všechny soudy postupují tak, že dostatečně porovnají situaci před úpravou poměrů dítěte (před návrhem na stanovení vyživovací povinnost) nebo aplikují potencionální příjmy, případně vycházejí z porovnání platů dle aktuální inzerce volných míst v daném oboru, ve kterém otec pracuje či doposud pracoval či v něm má vzdělání.

– Pokud by byl otec bez příjmu, neměl by se soud o co opírat.

– Nebere se v potaz příjmová situace matky – té se rozchodem, porodem a/nebo výhradní péči o dítě zhoršila situace na trhu práce. Matka mohla o práci zcela přijít (z důvodu časté nemocnosti dítěte, nepřijetí do mateřské školy, noční směny bez možnost hlídání a podobně) a například na rodičovské dovolené je (i doposud pracující matka) odkázána na náhradu ušlé mzdy v podobě rodičovského příspěvku. Ten je vesměs výrazně nižší než příjem ze zaměstnání či podnikání, další negativní okolnosti ovlivňující rozpočet matky mohou plynout i ze zdravotních poporodních dopadů, ať na straně matky nebo dítěte

– Do hry mohou vstupovat další děti otce, tedy další vyživovací povinnosti (tedy nejen další děti se stejnou matkou, ale například mladší děti z dalšího vztahu, případně naopak již starší děti ze vztahu předešlého).

– Početní tabulka nezohledňuje další okolnosti, ke kterým se při stanovení výživného přihlíží na stejné úrovni jako k příjmům otce a striktně matematicky se vyjadřují velmi těžko: o životní úroveň – např. majetek otce, majetek (jmění) dítěte spravované jedním rodičem, příjem dalších členů rodiny otce jako je družka či nová manželka o zvýšené zdravotní potřeby a pomůcky nemocného či postiženého dítěte, pokud nejsou například plně kompenzovány příspěvkem od státu o jiné zdravotní, například jednorázové výdaje jako například rovnátka na zuby, dioptrické brýle a podobně o zvýšené výdaje na vzdělání talentovaného dítěte, ať ve školní či mimoškolní činnosti o a podobně

– Není zohledněna míra péče druhého rodiče a podíl na vývoji, výchově a rozvoji (pokud druhý rodič nepečuje vůbec, tedy ani se nepodílí například na hlídání v době zaměstnání matky, podílu na mimoškolní zájmové činnosti atd., je tak péče pro matku nákladnější)

Nezávazná tabulka

Kdysi vznikla doporučující tabulka pro stanovení výše výživného, vypracovaná Ministerstvem spravedlnosti.

Uvedené částky jsou orientační, konečné rozhodnutí o výživném připadá tedy soudu. Dá se říci, že z ní lze orientačně vycházet za předpokladu, že i druhý rodič se dostatečně podílí na výchově a péči o dítě, že rodiče mají srovnatelné životné úrovně a srovnatelné příjmy a mimořádné výdaje (kroužky, tábory, zdravotní pomůcky) hradí druhý rodič plně či zčásti.

VĚK DÍTĚTE	VÝŽIVNÉ Z ČISTÉHO PŘÍJMU
0 až 5 let	11 – 15 %
6-9 let	13 – 17 %
10 – 14 let	15 – 19 %
15 – 17  let	16 – 22 %
Dítě 18 a více	19 – 25 %

O tabulku se nelze opírat v případech mimořádně vysokého čistého příjmu rodiče, mimořádně vysokých nákladů na potřeby dítěte nebo u rodiče s více než třemi vyživovacími povinnostmi. Nelze také počítat jen s uspokojováním individuálních potřeb konkrétního dítěte, ale také se společnými výdaji domácnosti, na jejichž spotřebě se podílí všichni její členové, tedy i děti.

Matka, která má děti v péči, má vyšší náklady i v tomto směru, nehledě na fakt, že většinou obývá z tohoto důvodu i větší byt, než otec odcházející například do garsonky nebo ke svým rodičům.

Zákon výslovně uvádí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů a pokud rodiče nežijí spolu, má dítě právo podílet se na životní úrovni toho z rodičů, jehož životní úroveň je vyšší. 

Vzor žádosti o svěření dítěte do péče a určení výživného ZDE.