Výsledky průzkumu „Valorizace výživného“

Více než devět samoživitelů z deseti (95 %) je přesvědčeno o tom, že by se výživné mělo automaticky valorizovat. Téměř 70 % samoživitelů pobírá stejnou výši výživného posledních až pět let, jedna třetina dokonce 6 až 9 let, a to navzdory razantnímu zvýšení základních životních výdajů. Nejčastěji se hrubé měsíční příjmy rodin samoživitelů pohybují mezi 10 a 20 tisíci korun.

Z průzkumu vyplynulo, že nejčastěji (62 %) se pohybují měsíční příjmy rodin samoživitelů v rozmezí od 10 000 do 20 000 korun. Nejnižší příjem nepřesahující 10 tisíc korun pobírá 8 % respondentů, dalších 17 % uvedlo příjmy v rozpětí mezi 30 000 a 40 000 korun a 13 % uvedlo hrubé měsíční příjmy převyšující hranici 40 tisíc korun. Při pohledu na strukturu příjmů rodin samoživitelů jsou zřejmé tři nejčastěji uváděné položky: výplata od zaměstnavatele (65 %), výživné (66 %) a sociální dávky (51 %). Dalšími uvedenými finančními zdroji jsou peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (14 %), příjmy z podnikání (7 %) a vdovský či sirotčí důchod (1 %).

Průzkum monitoroval, jak dlouho samoživitelé pobírají výživné. Více než polovina (54 %) uvedla, že výživné pobírají 3 až 9 let, více než pětina (22 %) déle než 10 let a necelá čtvrtina (24 %) ho nepobírá více jak dva roky. Šest samoživitelů z deseti uvedlo, že za dobu pobírání výživného se jeho výše nezměnila, pouze jedné třetině se zvýšila a zbývající části se snížila. Desetina samoživitelů pobírá stejnou výši výživného více než 10 let, necelé pětině se výživné nezměnila posledních 6 až 9 let, třetina pobírá nezměněné výživné 3 – 5 let a 40 % respondentů uvedlo, že stejné výživné pobírá po dobu kratší dvou let. 

V případech, kdy došlo ke zvýšení výživného, bylo tak většinově učiněno na základě soudního rozhodnutí, v menší míře pak na základě dohody s ex partnerem. Dvě třetiny respondentů vědí o tom, že podání návrhu na zvýšení výživného u soudu je zcela bezplatné, naopak jedna třetina se domnívá, že by tento proces obnášel finanční výdaje.

Ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková doplnila: „V průzkumu jsme se logicky zaměřili i na to, zda podle mínění samoživitelů současná výše výživného pokrývá adekvátně potřeby jejich dětí. Výsledky asi nikoho nepřekvapí, téměř 85 % rodičů uvedlo, že rozhodně nebo spíše ne. O opaku jich je přesvědčena pouhá desetina, 5 % dotazovaných na věci nemá jasný názor.”

Závěrem z průzkumu vyplynulo, že automatickou valorizaci výživného by uvítala drtivá většina samoživitelů, konkrétně  95 % z dotazovaných.