Pečující rodiče popisují, že si musí vystačit s výživným, které i přes zdražování roky nevzrostlo. Ze soudního přezkoumání mají obavy, kvůli reakci bývalých partnerů.
Samoživitelka Kateřina žije v Praze a pobírá na bezmála 14letého syna výživné dva tisíce korun. Částka se jí nezměnila posledních více jak deset let. „Tisíc korun dáte jen za obědy, je to šílené,“ poznamenává Kateřina. Představuje si, že v přepočtu na dnešní ceny by se výživné na syna mělo pohybovat podle ní spíše kolem šesti tisíc korun. Podání návrhu na zvýšení výživného k soudu ale teprve zvažuje. „Nevím, jestli by to mělo smysl, otec vyživuje ještě jedno dítě,“ obává se Kateřina a čeká na moment, kdy její bývalý partner přestane platit na druhého potomka.
Kolem šesti let dostává nezměněné výživné na desetiletého syna s autismem a vrozeným onkologickým syndromem Renáta z Ústeckého kraje. Návrh na zvýšení už podala. Namísto současného výživného 2500 korun žádá o sedm tisíc. „Teď proběhlo první stání. Otec dělal v zahraničí za 900 eur týdně, teď najednou chce předložit pracovní smlouvu s hrubou mzdou 18 tisíc korun,“ říká matka z Ústecka. Popisuje, že čelí tlaku ze strany svého bývalého partnera, a vysvětluje, proč mnoho rodičů váhá podat oficiální žádost o zvýšení výživného. „Roky jsem to odkládala, protože jsem věděla, co mě u soudu bude čekat. Špinění, pomlouvání,“ říká Renáta a zmiňuje mimo jiné vulgární zprávy i vzkazy na sociálních sítích.
Obě ženy popisují, že by jim výrazně usnadnilo život, kdyby se výživné automaticky valorizovalo podobně jako důchody. „Pro maminky je to stokrát lepší. Aby otcové vyvolávali soudní stání o snížení, kde by jim hrozilo naopak i zvýšení, do toho by nešli,“ myslí si Renáta a ve svých slovech předpokládá častější model, že matka pečuje a otec má vyživovací povinnost.
Nadpoloviční většině se výživné nezměnilo
„Valorizace výživného by byla velmi vítaná, protože jeho průměrná výše v drtivé většině nepokrývá potřeby dětí,“ říká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. „Pevně věříme, že valorizaci výživného budou naši zákonodárci nakloněni vzhledem k tomu, jak často slýcháme, že právě rodinám samoživitelů je nutné pomoci vzhledem k jejich dlouhodobě náročné situaci,“ dodává ředitelka s tím, že téma aktuálně řeší se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí. Už zmíněný průzkum mezi samoživiteli poukázal na to, že nadpoloviční většině – 63 procent dotázaných – se výživné za dobu pobírání nezměnilo. A jen asi v 28 procentech se zvýšilo. Proto by téměř 80 procent dotázaných jednoznačně přivítalo automatické navyšování.
Celé znění článku ZDE.