„Smlouvu na půjčku jsem uzavírala na ulici. Paní seděla v autě s rouškou a já jsem jí to podepisovala tak, že jsem stála venku u auta. Peníze mi dala hotově,“ svěřuje se třicetiletá svobodná matka Adéla. A bylo to. Nouze, pochybná půjčka a z pár tisíc je během chvíle nesplatitelný dluh.
Během pandemie koronaviru přišel o práci její přítel. To spustilo hádky, pár se rozešel a Adéla přišla o část rodinných příjmů. Nyní žije se svými třemi dětmi v malé garsonce na Znojemsku. I ona přišla kvůli pandemii o brigádu, kterou si přivydělává k mateřské. Za poslední dva měsíce si dokonce vzala několik nebankovních půjček, aby měla na jídlo a nájem. „Rodičák padne skoro celý na nájem. Z něčeho ale musím žít nebo kupovat sunar a plínky. Neměla jsem jinou možnost,“ říká.
Adéla není ani zdaleka jedinou samoživitelkou, která kvůli koronakrizi upadla do dluhové pasti. Podle výzkumu Klubu svobodných matek se do svízelné situace dostala už pětina samoživitelek. Třetina pak za posledního čtvrt roku musela sáhnout po půjčce.
„Šestnáct procent dotazovaných přiznalo dlouhodobé zadlužení. Téměř dvě třetiny samoživitelek neměly před krizí žádnou finanční rezervu. Pětina měla rezervu do 5 000 korun, necelá desetina do 10 000 korun,“ stojí v průzkumu, který byl proveden na vzorku tisíce respondentů. Nicméně experti se shodují, že odráží reálnou situaci.
„To představuje významné riziko dluhové spirály. Takže pokud rodiče samoživitelé patřili již dříve k ohrožené sociální skupině, jejich situace bude příští měsíce ještě náročnější,“ upozorňuje Dana Pavlousková z Klubu svobodných matek. Navíc podle ní opravdová krize pro samoživitelky teprve nastane. Přitom nejde o malou skupinu – podle odhadů jich je v Česku na 200 tisíc.